Kauzy | Piráti Karlovy Vary

Komplex hotelu Thermal je unikátním prostorem, který ale již pěknou řádku let chátrá a neplní všechny své zamýšlené funkce.

Nutno v první řadě říci, že Thermal patří státu (resp. pod ministerstvo financí) a to včetně pozemků a tedy např. i chodníků a ploch. Proto jsou možnosti města značně omezené a mohou být maximálně na úrovni dílčí spoluúčasti.

Hotel Thermal vnímáme jako fascinující a důmyslné architektonické dílo. Při bližším seznámení s ním na vás dopadne propracovanost návrhu manželů Machoninových. Navržena byla doslova každá židle a příbor. S takovou pečlivostí se lze dnes setkat jen u těch nejluxusnějších staveb.

Je škoda, že v devadesátých a nultých letech se na tuto jedinečnost rezignovalo a výsledky dílčích rekonstrukcí přinesly posun do průměru a nudy, která se nikterak neliší od tisíců jiných hotelů. Ještě horší je, že podobnou cestou se chce vydat i plánovaná velká rekonstrukce, která by měla začít v následujících měsících.

V současnosti není plně využit potenciál stavby jako významného kulturního a společenského centra města. Díky své poloze v centru a výborné dostupnosti (včetně velkého parkoviště) by při troše snahy mohl tuto roli opět sehrát a to i za pomoci města.

Pro Karlovaráky je důležitý také osud bazénu, jediného padesátimetrového v Karlovarském kraji. Rozhodnutí o jeho uzavření považujeme za vysoce skandální a manažersky nesmírně chybné. Termální bazén, i díky své jedinečné poloze, byl naprosto špičkovou turistickou atrakcí a vítaným místem odpočinku pro místní.

Co budou Piráti prosazovat?

V rámci vedení města se budeme snažit o co nejširší dialog se státem nad plánovanou rekonstrukcí, do které bychom zapojili i samotnou architektku Machoninovou a její vnoučata z iniciativy Respekt Madam.
Z pozice města budeme prosazovat obnovení bazénu s co možno nejmenšími zásahy (žádné zmenšování nebo zužování bazénu).
Postupně ve spolupráci s hotelem oživovat kulturní a společenský život.

Výstavní, sportovně kulturní a kongresové centrum Karlovy Vary – tak zněl oficiální název projektu výstavby dnešní KV, tedy Realistic, Areny. Ve městě asi nemáme kontroverznější stavbu – stačí si vzpomenout na ostudnou karlovarskou losovačku.

Duch losovačky jako by se nad areálem vznášel dodnes. Město stále splácí ročně 40 milionů za úvěr na halu (do roku 2023) a z „multifunkční“ arény se stala hokejová hala s minimem akcí jiného ražení. V posledních měsících se navíc opět o dění v hale zajímá policie – důvodem jsou podezřelé zakázky, které dokonce měří ke členovi dozorčí rady (a k předsedovi představenstva Dopravních podniků).

Politické trafiky v městských firmách jsou jedním z největších nešvarů našeho města. V případě KV Areny byli v jejím čele politici i během všech koalic primátora Kulhánka. Nejdříve to byl Roman Maleček, bývalý radní za TOP09, následován Vladimírem Kvasničkou (zvolen za ANO), který byl podržen všemi koalicemi od roku 2014. Přežil několik pokusů o své odvolání, až mu zlomila vaz zatím živá kauza s nevýhodnými nákupy a opravami. Poprvé po osmi letech tak nevede tuto městskou firmu politik.

O personálních poměrech uvnitř KV Areny se vyprávěly po městě různé příběhy, jisté je, že několik zaměstnanců, kteří byli za Kvasničky propuštěni, firmu úspěšně zažalovali.

Kdo využil soudu, bylo také město, které se snažilo dokázat, že stavební firmy se na hale obohatily. To se město nepodařilo (podle opozice i proto, že městští právníci byli nedostatečně připraveni). Nehodláme hodnotit vyjádření soudu ale ponecháme jen dvě čísla – KV Arena (tedy hlavní a tréninková hala) stála necelých 1,2 miliardy korun. Totožná hala v Třinci (podle stejného projektu, o cca. osm set míst menší) vyšla na 700 milionů. Jenže tu stavěl soukromý sektor…

Dalším zajímavým sporem ohledně naší drahé haly byl prodej práv na její pojmenování. Bývalý jednatel Kvasnička dojednal prodej práv firmě Realistic za necelé dva miliony korun ročně. Ponechme stranou, jestli to bylo nebo nebylo v jeho pravomoci. Je smutné, že po devět let (hala stojí od roku 2009) žádný z jednatelů nebyl schopný podobnou smlouvu vyjednat a aspoň trochu tak ulevit městskému rozpočtu, který je halou zatížen každoroční provozní dotací ve výši 20 milionů korun. Mimořádně vtipná byla reakce majitele hokejového klubu Karla Holoubka, který se v novinách v minulosti rozčiloval, že on a jeho partneři dává do hokeje miliony a jméno haly pak město prodá za pár milionů. Na to je jednoduchá odpověď – devět let měl možnost dát městu nabídku, která se nedá odmítnout.

KV Arena je komplex dvou hokejových hal, bazénu a haly na míčové sporty. Ani jedna stavba si na sebe nevydělá a je potřeba provozní dotace. To je stav, který nepůjde obrátit, ale šel by minimálně zbrzdit. Transparentním hospodařením, personální optimalizací, rozumnými nákupy a zajímavými akcemi bychom mohli celkovou ztrátu alespoň zmírnit.

Co budou Piráti prosazovat?

Městskou firmu musí vést manažer, odborník, nikoliv politik jako posledních osm let vybraný v otevřeném výběrovém řízení.
Rovný a férový přístup ke všem sportům, nejen k těm privilegovaným.
Hala jako přirozené kulturní a sportovní centrum regionu s odpovídajícími akcemi.

Samotný koncept koncesní smlouvy nepovažujeme za špatný. Může to být dobrá cesta, jak opravit chátrající budovu Alžbětiných lázní a udělat z ní středobod městského lázeňského života. Současná nabídka není pro město nejvýhodnější. Hlavním přínosem, který z ní vyplývá, by mělo být „know how“ firmy, která má budovu provozovat. To nám nepřijde dostačující vzhledem k problémům, které toto přináší (viz níže).

Dalším problematickým bodem je skutečnost, že přestavba lázní by se dělala podle projektu koncesionáře, a bude tak plně vyhovovat jeho potřebám. Po skončení smlouvy by tak město mohlo být postaveno před další obtížný problém. Dlouhodobé pronájmy jsou vždy výhodnější pro pronajímatele než pro nájemce.

A je také více než smutné, že město zcela rezignovalo na možnost lázně provozovat samo. Opravdu je samospráva tak neschopná, že neumí zařídit projekt a najít takový management, který by dokázal držet budovu v černých číslech? Za současnou ředitelkou lázní stojí politická správní rada ve složení Hejnová (ANO/KOA/Krásné Vary), Fomenko (ANO/Pro Zdraví a Sport) a Hytha (ČSSD). Tedy opět trafikanti v městské firmě.

Shrnutí, proč nepovažujeme navrženou koncesní smlouvu za dobrou:

Koncesní smlouvu budou uzavírat Alžbětiny lázně s koncesionářem, kterým by měla být společnost s ručením omezeným, se základním jměním ve výši 100.000 korun a která není k dnešnímu dni založena. Na otázku, kdy bude, odpověděli zástupci advokátní kanceláře, že k tomuto kroku přistoupí až po schválení koncesní smlouvy.
Finanční výbor města Karlovy Vary nedoporučil Zastupitelstvu města přijmout navržené usnesení.
Odbor financí a ekonomiky města Karlovy Vary poukazuje na významné zatížení budoucích rozpočtů města Karlovy Vary v důsledku úvěru ve výši 450 milionů korun, kdy město nepočítá s výdajem na strategickou investici do revitalizace Císařských lázní, na které se dohodlo s Karlovarským krajem ve výši 150 milionů korun, tudíž další kapitálové výdaje města (investice) z důvodu předlužení již nebudou možné.
Nabídku v koncesním řízení podal pouze jeden uchazeč, takže město nemělo v podstatě možnost jakéhokoli jiného výběru.
Vklad koncesionáře z vlastních zdrojů je pouze ve výši 11 milionů korun, přičemž dotace města je ve výši 450 milionů plus ručení města za bankovní úvěr koncesionáře ve výši 100 milionů korun.
Koncesionář bude zadavateli (Alžbětiny lázně) za pacht závodu (tj. lázním) hradit pachtovné ve výši 2 % z celkových tržeb koncesionáře (ano, pořád se bavíme o s.r.o., která dnes není ještě založena, neznáme ani strukturu statutárních orgánů této společnosti) a 1,2 milionu korun fixní částky, ale až po uplynutí 4 let, kdy po tuto dobu bude pachtovné pouze ve výši 250 tisíc.
Alžbětiny lázně budou provozovány jako nestátní zdravotnické zařízení, při rekonstrukci se počítá se zřízením ubytovacích kapacit.
I přesto, že koncesionář je vybírán na základě transparentního koncesního řízení v souladu s Koncesním zákonem, existuje riziko, že poskytnutí dotace ze strany města na rekonstrukci Alžbětiných lázní a.s., nebo poskytnutí ručení ze strany města za úvěrový závazek koncesionáře může být považováno za veřejnou podporu, která není slučitelná s vnitřním trhem EU. Z toho důvodu je nezbytné před uzavřením koncesní smlouvy vyhodnotit otázku veřejné podpory a případných rizik s ní spojených vč. případné komunikace veřejné podpory s EU. Posouzení veřejné podpory probíhá. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby k uzavření koncesní smlouvy nedošlo před kladným vyhodnocením otázky veřejné podpory. Proto návrh usnesení obsahuje doporučení Alžbětiným lázním, aby koncesní smlouvu zadavatel uzavřel pouze tehdy, bude-li kladně vyhodnocena otázka veřejné podpory či rizik s ní spojených.

Podle koncesního zákona je třeba k účinnosti koncesní smlouvy souhlas Zastupitelstva města Karlovy Vary. Nebude-li tato smlouva schválena, celé koncesní řízení bude zadavatelem, tedy Alžbětinými lázněmi, zrušeno.

Nicméně na základě výše uvedených skutečností je pro město Karlovy Vary tato koncesní smlouva nevýhodná. Po 25 let bude nám ještě dnes neznámý koncesionář provozovat AL, bude z věci brát užitky (sice snad v revitalizovaných Alžbětinkách), ale výše úvěru je pro město Karlovy Vary v současné době značně zatěžující. Vezmeme-li v úvahu problém Císařských lázní, nedořešenou oprava či výstavbu Vřídelní kolonády, nesplacený úvěr na KV Arénu, mohl by při pořizování dalších potřebných úvěrů nastat problém z důvodu předlužení města a tudíž značné omezení při transferu peněz ze státního rozpočtu.

Z výše uvedeného je patrné, že koncesní smlouva není výhodná pro město, a proto by se mělo od ní odstoupit. Navíc posouzení k veřejné podpoře stále probíhá. Neznáme, zda bude kladné či záporné stanovisko. Doporučení je, dokud nebude stanovisko známé, neuzavírat koncesní smlouvu.

Areál přírodního koupaliště Rolava je typickým případem privatizace veřejného majetku politiky napojené na městské firmy. Firma KV City Centrum, která areál spravuje, je politicky vedena od samotného založení (dříve jako Autocentrum-F), posledních šest let, od vstupu ODS je politický vliv výraznější. Současný jednatel je napojen na ČSSD.

Rolava prodělala výraznou opravu díky dotacím z programu ROP Severozápad (vyšetřování aktérů podvodů z řad regionálních politiků nadále probíhá). Po pět let byla možnost funkcionality omezena udržitelností projektu, nyní jsou stavidla obrazotvornosti vypuštěna. A dorazila pořádná vlna.

Díky tomu, že KV City Centrum je společnost s ručením omezení, nemusí se řídit striktními pravidly jako městské příspěvkové organizace a tak zadala bez výběrového řízení studii budoucí podoby areálu. Není bez zajímavosti, že projekt vypracovalo Studio Hangár, přímo napojené na některé radní. Studio vypracovalo také kritizovaný projekt dopravního terminálu u Tržnice.

Projekt připomínal pohádku o Pejskovi a Kočičce, když vařili dort. Do areálu by se vešlo všechno od autokempu, přes chatky, amfiteátr a repliku Stonehenge k odpočinku. Žaludek z toho nebolí, hlava ano. Pokud by se postavily všechny věci z plánu, Rolava by ztratilo kouzlo jako místo k odpočinku – takřka každé místo by bylo něčím zastavěno.

Nicméně ze studie se již začala provádět první věc, jedna z nejvíce zbytných. Již tento rok by mělo dojít k zahájení výstavby restaurace se světáckým názvem „Café Rolava“. Stavba v místě, kde sezona probíhá tři (při dobrém počasí čtyři) měsíce vyjde město na osm milionů korun a v podstatě se jedná o veřejnou službu – nemůže se nikdy zaplatit – město předpokládá roční nájem 125.000 korun.

Vkládá se otázka, jestli se postupovalo při projektu stavby s rozmyslem. Jestli by nebylo lepší zachovat, případně rozšířit současnou pergolu a občerstvení řešit bytelnějším bufetem nebo prostřednictvím populárních food trucků. Objekt restaurace také výrazně ztíží možnost pořádání různých drobných kulturně-společenských akcí, neboť je vyprojektována primárně jako stravovací zařízení.

V minulém volebním období pak došlo i na drobnější investice v podobě například zážitkového chodníku (sto tisíc za to, abyste si vyzkoušeli rozdíl chodit po kamení nebo písku) případně hrdé dítě náměstka Riška – kuličková aréna, kde si lidé chodí zahrát kuličky (místo hřišť na pétanque; koule se nám trochu zmenšují).

Piráti budou prosazovat rozvoj areálu jako přírodního koupaliště bez megalomanských staveb. Podpoříme rozvoj sportovišť, výstavbu malého pevného pódia pro oblíbené venkovní akce či míst pro piknik a opékání.

Karlovarské krematorium, které stojí v Rybářích, zahájilo svůj provoz na konci roku 1933 a zatím poslední kremaci provedlo v roce 2016. Výsledkem současného vedení je, že po dvou letech, během kterých slíbili pec opravit, vybrat staronového nájemce a mluvit o dalším rozvoji, bylo rozhodnuto o definitivním konci jediného krematoria v Karlovarském kraji.

Problémem současného vedení města, na který narážíme i v případě dalších problémů, je nedostatečná komunikace s občany. V tomto případě je dalším bodem i nerozhodnost. Ti samí lidé, co před dvěma lety plánovali koupi dvou pecí a další rozvoj krematoria, nyní otočili o 180°.

Primární nevýhodou současného stavu je zcela zbytné zdražení ceny pro zákazníka. Převoz pozůstalého není pochopitelně zadarmo a plná cena jde tak za objednavatelem. Problémy to nedělá jen občanů Karlových Varů, ale také celého kraje.

Současné vedení města se schovává za občany okolí, kteří si mají na krematorium a jeho negativní vliv stěžovat. V minulých letech neexistuje žádná petice ani větší mediální tlak. Na druhou stranu je pravda, že v blízkosti krematoria vyrostla hustá bytová zástavba a i když přítomnost necítíte fyzicky, může mít psychologický dopad.

Co by udělali Piráti?

V první řadě bychom pořídili do krematoria novou pec (ostatně se s ní počítalo) a obnovili plný provoz. Životnost pece do generální opravy bývá zhruba šest let.
Zeptali bychom se občanů, jestli jim samotné kreamatorium vadí – mj. pomocí ankety a veřejného projednávání.
V mezičase bychom začali vést jednání s krajem a okolními obcemi o možnostech spoluúčasti na provozu.
Pokud by výsledek veřejného zájmu bylo zrušit krematorium v Karlových Varech, spolupracovali bychom s krajem na vytipování nové lokality na území našeho kraje.
Obřadní síň bychom v každém případě zachovali a zrenovovali.

Lázeňství v Karlových Varech stojí na jedinečných přírodních zdrojích. Vřídlo, jako lázeňský symbol našeho města, je to nejcennější, co máme. Vše kolem něj musíme řešit co nejcitlivěji a nejopatrněji, aby “nezmizelo” jako v minulosti, což bylo pokládáno za znamení neštěstí.

Vřídelní kolonáda se v končícím volebním období stala jedním z klíčových občanských témat. Kvůli ní se poprvé v novodobé historii města konalo referendum, když se otázka zaměřila na zbourání současné kolonády a výstavbu repliky, která vychází z litinové kolonády z dílny autorů Fellner a Helmer. I když nemusíte s jejich pohledem souhlasit, respekt k sehnání necelých 5.000 podpisů vyjádřit musíte. Jen pro představu – ke komunálním volbám chodí pravidelně kolem 13.000 voličů.

Vedení města referendum nakonec vypsalo, když muselo respektovat rozhodnutí soudu. Vedení se nelíbilo znění otázky a chtělo tak konání zamezit. Nakonec se nicméně drželo zákonných hranic. Neudělalo ale takřka žádný vstřícný krok – nekonala se žádná veřejná debata o Vřídelní kolonádě (tu iniciovaly až občanští aktivisté několik měsíců po), aktivisté dostali omezený prostor v Radničních listech a jako třešnička na dortu – volební komise pro referendum byly v jiných místnostech, několikrát i v jiných budovách, než komise pro souběžně konané prezidentské volby. Ministerstvo vnitra přitom samo doporučuje mít obě komise v jedné místnosti, pokud je to technicky možné.

Výsledek referenda poměrně těsně (většina účastníků byla pro, ale nebyla splněna podmínka 35% účasti) odmítl litinovou repliku a v současné chvíli je tak stále naplánovaná rekonstrukce stávající kolonády, aby se po cca. 15 letech objekt zboural a postavila se kolonáda nová.

Současné problémy vygradovaly na začátku roku 2016, kdy byla část Vřídelní kolonády s výtryskem Vřídla uzavřena, neboť její stav se stal neudržitelným. Hned v březnu 2016 zastupitelé schválili usnesení, které primátora a vedení města zavazuje k co nejrychlejší mezinárodní architektonické soutěži o novou Vřídelní kolonádu. No a ani po 30 měsících se žádná taková nechystá.

Dovolíme si malou odbočku – během prvních jednání primátora a odborného týmu Kanceláře architektury města v červnu 2018 položil primátor Kulhánek odborníkům otázku, jak dlouho trvá taková architektonická soutěž. Dostal odpověď, že vítězný návrh lze mít za dva roky (viz https://www.kamkv.cz/1-zasedani-odborne-rady). Tedy za ty samé dva roky, během kterých město doslova spalo…

Není vyloučeno, že plánovaná rekonstrukce odhalí, že kolonáda je v mnohem horším stavu, než naznačují průzkumy. Pak by byla její obnova ekonomickým nesmyslem.

Co budou Piráti prosazovat?

Je třeba především citlivě zajistit samotné srdce Vřídla – tedy jeho zázemí. Po jeho přesunutí je možno začít s demontáží kolonády, kterou nahradí stavba vzešlá z mezinárodní architektonické soutěže (ve které může klidně zvítězit i replika Fellner & Helmer). Příprava soutěže musí začít okamžitě a musí zahrnovat území nejen kolonády, ale také Divadelního náměstí a (po dohodě s majiteli pozemků) také území „kamenolomu“ a proluky po domu „U Bílého lva“.

To vše v kombinaci s maximální otevřeností a informovaností občanů.

Vřídlo je to nejcennější, co ve městě máme. Díky němu je naše město světově proslulé. Zaslouží si tedy pečlivou a otevřenou péči, bez zákulisních jednání za zavřenými dveřmi. V tomto kontextu velmi oceňujeme práci Kanceláře architektury města, která by měla být garantem otevřenosti.

Dřívější perla lázeňství ve městě se stala jedním z největších kamenů na krku města. Již přes třicet let budova neslouží svému plánovanému zaměření, tj. balneologii. Nejdříve zde fungovalo kasino (již od roku 1988!), posléze je využití budovy víceméně sporadické, kdy nejvíce ožívá během filmového festivalu.

Stavu budovy nepomohl ani majetkový pingpong mezi městem a krajem. Lázně jsou nyní majetkem kraje, nicméně všichni chápeme, že musí dojít k maximální součinnosti mezi ním a městem ke správě a využití této cenné památky. V minulých letech došlo například ke tvorbě projektové dokumentace, která v cenném objektu počítala i s luxusními apartmány. Tato dokumentace přišla město na 63 miliónů korun.

V současnosti je připravena rekonstrukce budovy pod taktovkou kraje. V lázních probíhá stavebně technický průzkum, který dokončuje podklady pro dokumentaci a bude vyhlášeno nové výběrové řízení na zhotovitele. Na ministerstvo kultury byly odeslány všechny materiály potřebné k získání dotace ve výši 250 milionů korun, celková cena rekonstrukce by měla být 570 milionů.

Kraj pak s městem podepsal memorandum o možnosti zabudování koncertního sálu (je nicméně zajímavé, že v době, kdy primátorovo hnutí bylo součástí krajské koalice, primátor osobně vyvrátil možnost sálu pro KSO v budově lázní). S částí se počítá na muzejní, výstavní prostory, reprezentativní prostory, počítá se i s restaurací. Všechny prostory jsou nastaveny tak, aby byly co nejvíce variabilní.

Současné vedení podmiňuje příspěvek města na rekonstrukci lázní ve výši 150 milionů výhradně sálem pro KSO. To nám přijde jako poněkud krátkozraké řešení – současný projekt počítal s bouráním, s čímž nesouhlasili památkáři. Problematické také je, že v případě výstavby sálu se omezí využití dalších prostor – jediné přirozené světlo, které do bývalých koupelen jde, je právě to z atria.

Co budou Piráti prosazovat?

Nebudeme příspěvek města na rekonstrukci vázat výhradně na sál pro KSO.
Ve spolupráci s krajem budeme hledat smysluplné využití, např. pro muzeum lázeňství.