Změna jste vy

“Politika mě nezajímá. Je to nuda. Žvanírna. Nikdy to k ničemu dobrému nebylo.” Takovýto pohled je mezi mladými lidmi naprosto běžný. Není proto divu, že je mezi námi dlouhodobě nejvíce nevoličů. A tento fenomén má své následky.

Komu se podle vás bude chtít politik spíše zavděčit? Skupině, která je ještě z dob totality zvyklá účastnit se voleb s takřka bezchybnou docházkou, nebo skupině, které může slíbit modré z nebe, ale k volbám stejně nepřijde?

Tohle je jeden velký začarovaný kruh, který se s časem prohlubuje – čím více budou na mladé lidi politici kašlat, tím více budou mladí lidé politikou znechuceni, a o to více jim bude cizí.

Letošní komunální volby jsou v lecčem jiné a to nejen svým křížkovacím volebním systémem. Jiné jsou například tím, že ačkoliv je radnice tou nejnižší instancí, která by lidem měla být nejbližší, jsou často lokální témata lidem nejvzdálenější. Každý den čtete v novinách co je nového ve sněmovně, který politik byl usvědčen z přijetí úplatku, kdo je ve střetu zájmu a pokračovat bych mohl do nekonečna. Že však například náměstek primátorky opravuje byty dceři Kazašského prezidenta, který nechal střílet do demonstrantů? Že městský majetek kupují za zlomek ceny příbuzní volených zastupitelů? To nikoho nezajímá. Ne nadarmo se říká, že pod svícnem je největší tma.

Ale co s tím? – Buď můžeme sedět s hlavou v dlaních a naříkat nad tím, co se děje, a nebo s tím můžeme něco dělat.

Prvním krokem je samozřejmě chodit volit. Že jeden hlas nic nezmění? Na to zapomeňte! Mladých lidí, kteří volby pravidelně ignorují, je tolik, že kdyby k volbám šli, s přehledem by jejich výsledek otočili. U letošních komunálních voleb je to ještě o něco lepší – nemáte totiž jen jeden hlas, ale tolik hlasů, kolik má dané město zastupitelů. V Praze tak disponujete rovnou 65 hlasy. Tím to však zdaleka nekončí.

Pokud chcete skutečně měnit věci k lepšímu, zapojte se. Najděte si stranu, která je vám nejbližší a vstupte. Ti, kteří ještě čekají na své první legální pivo, se mohou stát registrovanými příznivci, nebo členy mládežnických organizací. A když se blíží svátek demokracie – volby – kandidujte. Kdo jiný, než naše generace, může do politiky přinést potřebnou energii a tah na branku? Chceme-li se dostat ze začarovaného kruhu, kdy budeme navždy mimo zájem vládnoucích politiků, musíme vystoupit z komfortní zóny. Nikdo jiný to za nás totiž neudělá.

Na závěr si dovolím krátký, ale velmi výstižný citát od polské političky Anny Radziwiłłové:

“Pojmy ‘politika’ a ‘politický’ by neměly být urážkou. Nakonec, politika je starost o věci veřejné,”

Tak se politiky nebojte. Je to totiž jediný prostředek, kterým můžete reálně změnit svět okolo sebe. A to se vyplatí!

Karel Špecián, člen komise pro přeshraniční spolupráci za Piráty