Tohle město není pro mladý

Myslíte, že krajské lázeňské město by mělo mít kromě léčebných pramenů též bohatý kulturní život? Pokud myslíte že ano, já si to myslím také. Bohužel si to zřejmě nemyslí vedení města, ať to současné nebo vedení minulá. Žádnému z předchozích se totiž nepodařilo naše město uprostřed lázeňských lesů posunout směrem k vyhledávaným kulturním destinacím. Chybí strategie, vize, koncepční řešení i zájem. Od kontinuálního seškrtávání peněz pro Karlovarský symfonický orchestr, zrušení stálého divadelního souboru Městského divadla, zavírání klubů v centru města, až po neschopnost využít současné kulturní prostory (případně prostor veřejný). Slyším výtky ze strany obyvatel centra, že jsou návštěvníky takových zařízení rušeni, nicméně pokud všechny aktivity vykážeme na okraj města, centrum bude dále mrtvé.

Mimochodem, jedním takovým symbolem se stal Thermal, kde se bohužel až do dnešní doby nepodařilo plně využít jeho účel tak, jak byl zamýšlen při výstavbě – festivalový palác s ubytovací věží a kavárnou s bazénem s kongresovým sálem, a postupně se z něj stává skanzen slávy architektury 60. let.

Město nedokáže využít bohatství, kterým již disponuje. A tak se bohužel postupně díváme na to, jak se z Karlových Varů plíživě stává chmurná vesnice s horkou vodou. A pokud se nepovede rekonstrukce Vřídelní kolonády, tak je možné že přijdeme i o tu.

Dalším takovým symbolem pak je areál Letního kina, o jehož dalším osudu se nyní mluví a proti jehož případnému zavření a přeměnění na parkovací dům se zvedla vlna odporu. Inu, není se čemu divit, před devíti lety povstal téměř z popela spojením sil především dobrovolnických a občansky aktivních a pod taktovkou Ladislava Gerendáše se ho podařilo alespoň provizorně zachránit před dalším chátráním. Povstane nyní znovu?

Je to smutný příběh, ale ještě smutnější by bylo nechat dál devastovat kulturní památky města výměnou za megalomanské a předražené developerské projekty

Článek vyšel v Karlovarských radničních listech - 05/2019