Povstane Letňák (opět) z popela?

Po deseti letech se areál letního kina znovu stává výbušným politickým tématem. Zatímco před deseti lety rostly v hledišti břízky, dnes alespoň na první pohled vypadá o poznání lépe. Na ten druhý je to už horší a bez investic, pokud chceme prostor zachovat, se to neobejde. A stejně jako před deseti lety tu máme petici a politici ze stejných politických kruhů už plánují, jak na místě bude stát třeba parkovací dům. Do určité míry by se dalo říci, že vztah k letnímu kinu je odrazem karlovarské politiky posledních 15 let.

Historie

Karlovarské letní kino má zajímavou a dlouhou historii. Vzniklo už v roce 1946 a současnou podobu mělo od začátku 60. let. Jako první kino v tehdejším Československu se mohlo pochlubit širokoúhlým plátnem (od roku 1956). I dnes budí promítací plocha o rozměrech 22,2 x 9,4 metry respekt. Po roce 1989 začala sláva letního kina upadat. Lidé neměli obecně o kina zájem, návštěvnost klesala a město si nevědělo s areálem rady. A tak ho nechalo pustnout a nakonec i zastavilo provoz kina.

Po několika letech absolutní nečinnosti připomínalo kino hustý březový háj. Jedinými návštěvníci byli bezdomovci, kteří přespávali ve vytlučené promítací kabině, případně ve zdevastovaných místnostech pod pódiem. Po několika letech a postupném devastování karlovarské kultury, které prováděla velká koalice ODS-ČSSD (rušení divadelního souboru, pravidelné omezování příspěvků symfonického orchestru), došla několika lidem trpělivost. Jejich prapor pozvedl karlovarský rodák a patriot Ladislav Gerendáš. Nejdříve vznikla petice, která po vedení města chtěla obnovu kina, posléze začali dobrovolníci na brigádách areál uklízet. Petici nakonec podepsalo přes čtyři tisícovky lidí.

Na tuto masu už vedení reagovat muselo. Různé nápady a projekty na využití letního kina padaly už v průběhu let – od akvaparku až po prodej investorovi na byty. Je zajímavé, že autoři těch nejbláznivějších nápadů jsou z ideového táboru kolem Tomáše Hybnera (dříve ČSSD, nyní Karlovaráci). Rozhodně se nepočítalo s areálem v unikátním místě lázeňských lesů pro kino nebo kulturu.

Jenže volby se blížily a radnice ODS-ČSSD byla pod tlakem kvůli stavbě multifunkční arény. Během její stavby vyšla na světlo známá losovačka, takže bylo potřeba se zalíbit voličům.

Půl roku před volbami tak vedení města jmény tehdejšího primátora Hauptmanna a prvního náměstka Hybnera v reakci na petici oznámilo, že uvažují o kompletní obnově kina – byl plán na zbourání betonového podkladu, kompletní zatravnění do podoby zcela přírodního amfiteátru. Pro jednotlivé akce měly být připraveny mobilní židle. Celá rekonstrukce měla vyjít na nějakých 40 milionů korun.

Před volbami v roce 2010 se několik opozičních stran přihlásilo k rekonstrukci letního kina – v čele s KOA a O co jim jde?!. Ve spolupráci s Ladislavem Gerendášem se v létě 2010 dokonce uskutečnil charitativní koncert ve prospěch obnovy. Opoziční strany nakonec ve volbách získaly těsnou většinu mandátů.

Do opravy, nikoliv bourání, se pustilo záhy. Práce v hodnotě osmi milionů korun stála nakonec miliony čtyři. Nutno říci, že celá řada věcí byla během rekonstrukce hraně, zejména komunikace s památkáři ale požadavek byl opravit kino rychle, levně a funkčně, což se povedlo za zlomek ceny, za jakou chtěla velká koalice areál opravit.

Letní kino 2009

Současnost

Oprava by se dala označit za akci Z – kino se sice zprovoznilo, ale bylo jasné, že bez dalších investic (zejména pódia, zázemí a opěrné zdi) se neobejde. Také po prvotním nadšení opadl o promítání zájem. To bylo ovšem způsobeno také chybějící technikou. V letním kině jsou jen staré promítačky na film a sehnat dnes film na klasickém pásu je umění. Dramaturgie tak byla omezena jen na pár let staré filmy, nemohly se pouštět ani nejnovější filmy, ani staré klasiky.

Paradoxní je, že ve městě je přitom volná digitální promítačka, která je v provozu jen deset dní v létě. Řeč je technice dostupné ve velkém sále Thermalu. A co je ještě absurdnější – tato promítačka nezahálí a slouží letnímu kinu. Ale v Boskovicích. Tam ji poslední léta zapůjčují za 100.000 korun. Ani přes snahy bývalého zastupitele Jardy Fujdiara, který tuto možnost prosazoval před pár lety, se minulé vedení nesnažilo promítání obnovit.

Ještě k Boskovicím – šikovnou dramaturgií tam letní kino doslova povstává z popela. Je poměrně velké, s kapacitou 2.000 míst, a minulý rok hlásí průměrnou návštěvu na film necelých 250 osob na promítání. Jen pro vaši představu – kino Čas, největší pravidelně hrající karlovarské kino, má 218 míst. Jenže je to právě o promyšleném fungování.

Aby těch paradoxů nebylo málo – letní kino má člověka, který by měl vymýšlet program. KV City Centrum, což je městská firma mající kino ve správě, má „vedoucího volnočasových aktivit“ (podrobnosti zde). Tento vedoucí moc aktivní směrem k letnímu kinu nebyl…

Když je nakousnuto KV City Centrum – to dostávalo za správu a údržbu letního kina 1,5 milionu korun ročně (podobně dostává na Skatepark, ale o něm zase někdy jinde). Upřímně, někdo odvádí velmi špatnou práci, protože tato suma není vidět ani v pravidelné údržbě. Trochu se obávám, že tato částka se rozplyne bůhví kde v této firmě, která slouží jako zajímavý penězovod pro spřátelené firmy. Minimálně za éry bývalého jednatele Červeného. Ale nic nenasvědčuje tomu, že za nového jednatele to bude jinak.

Kromě promítání slouží areál také pro koncerty. A to už je příjemnější čtení. Pokud je vystupující zajímavý, diváci si cestu najdou. Na Čechomor nebo Jarka Nohavicu bylo beznadějně plno. Velmi oblíbené jsou večery města, kdy během filmového festivalu vystupuje symfonický orchestr s populárním umělcem.

V roce 2017 i 2018 se město pokusilo pobídkou areál oživit a koncerty dotáhnout. První rok skončil docela fiaskem (pozdní termín vyhlášení), druhý už byl řádově povedenější a na koncerty dorazilo k tisícovce lidí. Opět platí, co jsem napsal výše – při dobré dramaturgii a zajímavých koncertech by si lidé cestu našli.

Nutno si uvědomit jednu věc – letní kino bylo postaveno pro účely filmového festivalu a dlouhá léta byl jeho nedílnou součástí. Kdy jindy, než když jsou ve městě tisíce filmůmilovných návštěvníků, by kino mělo být v permanenci. Bohužel, tento potenciál nebyl v posledních letech plně využit (ani když promítání z pásů bylo ještě běžné).

Letní kino 2011

Budoucnost

Reakce veřejnosti na prohlášení k uzavření (a případné přeměně na parkovací dům) vedení evidentně zaskočila. Teprve po petiční akci začala primátorka s okolím lépe komunikovat a vysvětlovat, co a jak mysleli (tím vším značně ohnuli své programové prohlášení). Přesto nadále trvají na tom, že letní kino se nyní neopraví.

Částku k opravě vyčíslil magistrát na deset milionů (v článku zde), z toho pět milionů stavební práce a dalších pět nákup techniky. To je méně, než jsem čekal. Jsou to dva roky jízdného zdarma (4,5 milionu ročně). Nebo třetina toho, co každý rok dostávají z veřejných peněz hokejisté. Za relativně málo peněz by město dostalo opravený a funkční areál, který už neodmyslitelně patří k historii města.

Pochopitelně zbývá to nejdůležitější – náplň. Dovolím si tvrdit, že kdyby se nabídlo oněch 1,5 milionu mandátní smlouvy komukoliv, kdo přijde se zajímavým dramaturgickým plánem (včetně podmínek úklidu a údržby, pochopitelně), rádi po tom skočí.

Jednotlivé strany městské koalice jsou evidentně rozpolceny v tom, co chtít. Kulturní komise, jímž jsem členem a kde, stejně jako v ostatních komisích a výborech, má koalice většinu, jednomyslně schválila toto usnesení:

Komise kulturní, památkové péče a architektury doporučuje radě města:
- zachovat do budoucna koncept a funkce letní scény (Letního kina) v Karlových Varech,
- hledat možnosti dalšího využití tohoto kulturního zařízení,
- doporučuje KAM KV jako koordinátora pro hledání budoucího smysluplného využití tohoto kulturního zařízení.

Je to diametrálně odlišné od názoru primátorky a vedení. Často slýcháváme, že ve městě nic není, nic se neděje a není kam jít. Proto mi nepřijde vhodné se zbavovat zajímavé a tradiční scény, která by se, při troše snahy, mohla stát kulturním středobodem letního dění ve městě.